Ukázky nejlepších prosincových prací

Filip Husník

Madagaskar, laboratoř bohů

A
1.
Deštné lesy

Téměř 8000 endemických rostlin roste na Madagaskaru a většina z nich je ohrožena zrychlujícím se odlesňováním a degradací krajiny. Původní porosty lesa pokrývaly asi 85% rozlohy ostrova. Nyní les pokrývá méně než 15% rozlohy. Současná rychlost ubývání je udávána podle leteckých snímků a satelitního snímkování (Glen Green, Robert Sussman, 1990). Plocha lesa se odlišuje od ostatní vegetace, protože chlorofyl v rostlinách absorbuje červené světlo. Na červené vlnové délce má tmavou stejnorodou barvu. Green a Sussman porovnávali letecké snímky z roku 1950 se satelitními snímky z roků 1985 a 1973. V roce 1950 pokrývalo Madagaskar 76000 km2 deštného lesa. V roce 1985 už zbývalo pouze 38000 km2 , což je 34% rozlohy z doby před 1500-2000 lety, kdy připluli na ostrov první lidé. Největší plochy deštného lesa zůstávají v řídce obydlených oblastech a vysokých polohách. Suché opadavé lesy na jihu a jihozápadě ostrova ubývají podobnou nebo dokonce vyšší rychlostí než deštné lesy na východě (Sussman 1994, 1995). Odhaduje se, že jestli bude pokračovat současné tempo odlesňování, tak veškeré lesy Madagaskaru zmizí do deseti let.

Hlavní příčiny ubývání deštného lesa Hlavní důsledky ubývání deštného lesa 2
Madagaskarské palmy

Na Madagaskaru roste přibližně 170 druhů palem, náležících do 16 rodů. Všechny kromě pěti jsou endemické. Endemismus palem je tedy 99 %. Adaptovaly se na rozdílné prostředí různých částí ostrova. Rostou od nížin do hor a od deštných lesů do trnitého buše. Malgašové využívají okolo 60 druhů jako materiál na stavbu, tvorbu oděvů a předmětů, zdroj potravy a léčiv, semena okrasných druhů prodávají.

Raphia farinifera

Nejvyužívanější palma na Madagaskaru, pravděpodobně zde není původní, ale byla introdukována z východní Afriky, kde také roste. Nikdy neroste v primárním porostu, většinou osidluje obdělávanou půdu. Dorůstá výšky až 20 m a má nejdelší listy ze všech palem - až 15 metrů dlouhé a 3 metry široké. Listy jsou používány jako střešní krytina a pevná vlákna z listů jako materiál pro tvorbu oděvů, košíků, kabelek a klobouků. Vlákna jsou velmi pevná a pružná, jsou 1,5 -1,8 m dlouhá a 0,04 m široká. Raffia je také exportována do celého světa a vyrábí se z ní nábytek a silné palmové víno. Dužina z šupinatých plodů je využívána jako potrava, z vegetačních vrcholků se připravuje výtečný salát.

Cocos lucifera

Kokosové ořechy jsou rozbíjeny a vybírá se z nich jádro, ze kterého se sušením získává kopra nebo se různě zpracovávají.Tato palma také není na Madagaskaru původní. Místní název je tsingilo.

Elaeis guineensis

Nepůvodní, využívána pro získání palmového oleje.

Hyphaene coriacea

Není endemická. Výroba palmového vína, košíků, lan.

Ravenea lakatra a R. dransfieldii

Mladé listy jsou využívány jako materiál pro výrobu velmi kvalitních klobouků.

Ravenea rivularis

Semena této palmy jsou prodávány především do jihovýchodní Asie pro okrasné účely v množství až 25 tun ročně.

Dypsis lutescens, D. decaryi

Obě jsou velmi často pěstovány po celém světě. Ovoce je jedlé.

Dypsis andrianatonga

Dřevo se využívá jako materiál pro stěny, odvar z listů jako lék.

Dypsis ceracea

Z listů se vyrábí došky na střechy a košťata

Dypsis madagascariensis

Ze dřeva se dělají prkna na podlahu, ovoce je jedlé.

Dypsis scandens

Výroba ptačích klecí, klobouků, pastí na ryby.

Masoala kona

List má pro obyvatelstvo magické vlastnosti.

Masoala madagascariensis

Listy se využívají na výrobu došků.

Bismarckia nobilis

Okrasná palma, hořké ságo ze dřeně, výroba košíků, došků.

Ravenala madagascariensis (fontsy, ravinala)

Tato rostlina patří do čeledi Strelitziaceae, proto je její pojmenování palma poutníků/cestovatelů(traveler's palm, traveler's tree, arbre du voyageur, arbol del viajero, waaierpalm) chybné. Název vznikl podle pověry, že voda v paždí listů je nápojem žíznivých poutníků. Ravenala roste na východní nejvlhčí části ostrova a proto pravděpodobně žádný cestovatel tuto vodu nikdy nepil, protože je vody všude kolem dostatek. V teplém podnebí voda rychle zahnívá a páchne. Je příbuzná s banány nebo strelitsiemi. Vějířovité listy jsou až 3 metry dlouhé a 30-50 centimetrů široké. Dorůstá výšky až 18 m. Květ je krémově bílý, plod hnědý a semena světle modrá. Tvoří sekundární porost po vykáceném nebo vypáleném deštném lese. Pyl přenáší lemur límcový. Květy se rozvíjí v noci, lemuři se živí nektarem a přitom rostlinu opylují.Pro svůj okrasný vzhled se pěstuje po celém světě a stala se národním stromem Madagaskaru. Má také velký význam v tradicích. Legenda praví, že cestovatel, který se postaví přímo před rostlinu a bude si od dobrého ducha něco přát, přání se mu vyplní.

3
Žáby, jediní obojživelníci Madagaskaru

Na Madagaskaru se vyskytuje okolo 170 druhů žab, ale toto číslo není zdaleka konečné. Každý rok jsou objevovány nové druhy, pravděpodobně i několik druhů ročně vymře po zdevastování jejich prostředí. Taxonomie některých druhů je stále nejasná, kvůli své variabilitě jsou označovány jako druhové komplexy. Endemismus této skupiny živočichů je opět udivující. Pouze dva druhy se vyskytují ještě na jiném území, endemismus je tedy 99%. Podle způsobu vývoje pulců lze rozdělit žáby na ty, které preferují stojatou vodu, vodu tekoucí a na ty, které kladou vajíčka do stromových dutin nebo vody v paždí listů.

Dyscophus antongili (parosnička rajská)

Tato jasně červená žába se vyskytuje pouze v okolí zálivu Antongil (viz latinský název), je však velmi známá, protože se často vyskytuje v okolí lidských obydlí, má charakteristický hlas a zdaleka viditelnou barvu. Narozdíl od dalších druhů své čeledi nemá na prstech přísavky, protože se pohybuje po zemi a na rostlinstvo nešplhá. Sušší období roku tráví zahrabané v zemi a začátkem období dešťů vylézají a shromažďují se v nádržích, kde se rozmnožují a samice kladou vajíčka. V případě nebezpečí se parosnička nafoukne vzduchem nebo rychle zahrabá do země. Vylučuje také na obranu kožní sekret. Malgašové ji nazývají Sangongong, výstižný je také anglický název tomato frog - rajčatová žába.

shromažďují se v nádržích, kde se rozmnožují a samice kladou vajíčka. V případě nebezpečí se parosnička nafoukne vzduchem nebo rychle zahrabá do země. Vylučuje také na obranu kožní sekret..Této žábě hrozí vyhubení, vyskytuje se na seznamu CITES.

Mantella (létavka, mantela)

Zástupci tohoto rodu jsou zásadně zemní, všechny druhy mají aposematické zbarvení, které je výstrahou pro predátory, že živočich je jedovatý. Toxiny získávají z potravy, živí se mravenci. Zajímavé je, že tento způsob obrany se vyvinul také u jihoamerických pralesniček(Dendrobatidae), které se také živí mravenci. Tyto žáby používají jihoameričtí indiáni jako jed na své šípy, proto se také pralesničky nazývají šípové žáby. Pro větší účinnost jedu je opékají nad ohněm, protože žáby vylučují v ohrožení více jedovatých látek. Chemickým rozborem bylo zjištěno, že jedy těchto nepříbuzných druhů obsahují 13 stejných látek(Brian Fischer, Valerie Clark).Tento stejný způsob ochrany, vzniklý nezávisle na sobě, je krásným příkladem konvergence. Do tohoto rodu náleží 15 druhů, známé jsou Mantella aurantiaca, M. madagascariensis, M. viridis, M. baroni.


Boophis, Heterixalus, Mantidactylus

Stromoví, často kladou vajíčka do nádržek v paždí listů jako jihoamerické pralesničky.

Platypelis pulcher

Samice klade vajíčka do nádržek v paždí listů. Samec krmí vylíhlé pulce. Stromový druh.

Plethodontohyla tuberata

Pulci se vyvíjí bez vody, pouze ve slizovitém obalu, který tvoří samice.

Tomopterna labrosa

Obývá jako jediný druh trnitou buš

Zvuky některých madagaskarských žab k poslechu: http://www.amnh.org/exhibitions/frogs/frogsounds/

Přizpůsobení chameleónů

Barvoměna

Většina lidí se domnívá, že chameleón mění barvu, aby splynul se svým okolím, změna barvy ale nastává převážně při potřebě ochladit se, změnách nálady a při rozmnožování. Každý druh má svou vlastní škálu odstínů barev a vzorů, podle které zbarvení mění. Barevné škály se různí podle biotopu, ve kterém druh žije. Samci mění barvu při námluvách samic, samice k vyjádření březosti. Barva zbledne při špatné fyzické kondici zvířete a zvýrazní se při podráždění. Pokožka je průhledná a pod ní jsou tři vrstvy chromatocytů. Poslední vrstva buněk je s černým melaninem, nad ní jsou buňky, které odráží modré a bílé světlo a pod pokožkou dvě vrstvy buněk, které obsahují červené a žluté pigmenty nebo chromatofory. Barva se mění při rozložení chromatoforů jedné z vrstev do plochy.

Chápavý ocas a srostlé prsty

Pro pohyb na stromech se vyvinul chameleónovi chápavý ocas a srostlé dva proti třem prstům, které se uchytí na větvi jako kleště a umožní chameleónovi nehýbat se.

Dlouhý vymrštitelný jazyk

Jazyk je v klidu stočený pod patrem tlamy. Při spatření kořisti vymrští chameleón jazyk rychlostí až 21,6 km/hod, která byla změřena vysokorychlostní a rentgenovou kamerou. Citlivá špička jazyka chytí kořist jako přísavkou a přitáhne ji do tlamy. Mezi kostí jazyka a svalem je pružná vrstva kolagenu, bílkovina má spirálovitou strukturu a dokáže se vymrštit jako pružina. Jazyk dosáhne do vzdálenosti 1,5 násobku délky chameleóna za 0,04-0,05s.

Široké tělo

Zaručuje stabilitu a těžiště uprostřed těla, které je přizpůsobením pro přenášení váhy po tenkých větvičkách.

Vynikající zrak

Víčka jsou srostlá do kužele a nechávají jen malý otvor pro zornice.Oči se mohou hýbat nezávisle na sobě všemi směry až do úhlu 180° . Sítnice se skládá pouze z čípků, proto vnímají chameleóni barvu ve dne a jsou ve dne aktivní. Při spánku zavírají oči a otáčejí zřítelnici dospodu, některé druhy dokonce zatahují oko do hlavy. Rozšířením nebo zúžením zorničky nastaví oko hloubku ostrosti ( rozsah vzdáleností, uvnitř kterých jsou objekty přijatelně ostré). Mozek poté zhodnotí zakřivení zaostřené čočky a určí vzdálenost kořisti. Oko funguje jako objektiv, se kterým se ostří manuálně a vzdálenost zaostřených objektů se mění na stupnici vzdáleností.



Literatura:

Greenway Paul, 1997: Madagaskar and Comoros, Lonely Planet Publications
Trávníček Jiří, Ptáček Jan, 1997: Madagaskar : umírající přírodní ráj, Madagaskar, Jihlava
Fiedler Arkady, 1976: Madagaskar, krutý čaroděj, Mladá fronta, Praha
Hošek Pavel, 2003: Rohatý král – madagaskarské mýty, legendy a pohádky, Argo, Praha
Šťovíčková Věra, 1963: Afrika, rok jedna, NPL, Praha
Hilsenbergr Theodor, Bojer Václav, 1836: Nástin zeměpisný králowstwj Emerriny u prostřed Madagaskaru ostrowu, za celoročnjho přebytj
Durrell Gerald, 2000: Aye – aye a já, BB Art , Praha
Kulik Sergej, 1985: Soumrak duchů na Madagaskaru, Lidové nakladatelství,Praha
Fokt Michael, 2000: Žáby jako terarijní zvířata, Vašut, Praha

Internet:
http://www.american.edu/TED/madagas.htm
http://www.cipec.org/research/madagascar.html
http://www.rain-tree.com/facts.htm
http://www.rainforestlive.org.uk/index.cfm?articleid=214
http://www.mg.co.za/articledirect.aspx?area=%2fbreaking_news%2fbreaking_news__africa&articleid=23220
http://www.ran.org/info_center/factsheets/04b.html
http://vesmir.msu.cas.cz/Madagaskar/kult_zebu.html
http://www.colby.edu/personal/t/thtieten/def-mad.html
http://www.newscientist.com/article/mg12617173.000;jsessionid=HMLLABOOAMNM
http://vesmir.msu.cas.cz/Madagaskar/pokladnice2.html
http://vesmir.msu.cas.cz/Madagaskar/kontrast.html
http://www.madagascar-travel.net/feature03.html
http://www.amnh.org/exhibitions/frogs/museum/madagascar.php
http://www.amphibian.co.uk/scaphiophryne.html
http://www.calacademy.org/science_now/headline_science/toxic_frogs.html
http://www.wildmadagascar.org/wildlife/frogs.html
http://www.foto-fokt.cz/clanky/clanky_4.html
http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/obojziv.html
http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/chameleoni_obsah.html
http://vesmir.msu.cas.cz/Madagaskar/vystavy/chameleoni.html
http://www.ikoktejl.cz/magaziny/koktejl/MKpriroda/koktejl_235.htm
http://www.reptil.websnadno.cz/index.php?menu=0
http://www.chameleonsonline.com/
http://www.animalarkshelter.org/cin/
http://www.pbs.org/edens/madagascar/creature3.htm
http://www.kingsnake.com/rockymountain/RMHPages/RMHveiled.htm
http://dir.yahoo.com/Science/Biology/Zoology/Animals__Insects__and_Pets/Reptiles_and_Amphibians/
Reptiles/Lizards/Chameleons/
http://www.geo-magazin.cz/geo_cz/index.jsp?place=Lead07&news_cat_id=9&news_id=50&layout=1&page=text
http://www.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=122&rubrika=3
http://www.nasa.gov/vision/earth/livingthings/lizards.html


B Úkoly:

1, Začal jsem si zapisovat soutěžní deník

2, Partneři ke spolupráci

Instituce

  • Gymnázium Václava Beneše Třebízského ve Slaném

  • Vlastivědné muzeum ve Slaném

  • Městský úřad ve Slaném

    • Odborní pracovníci

  • RNDr. Milan Dundr, CSc, gymnázium V.B.Třebízského ve Slaném

  • RNDr. Jiří Brabec, Krajské muzeum Cheb

  • Mgr. Michal Štefánek, Herbáře Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

    • 3, Časový plán květen 2006

    anketa pro spolužáky

    informační panel

    červen 2006

    anketa pro spoluobčany

    říjen 2006

    přednáška před třídou

    listopad 2006

    přednáška pro spoluobčany

    informační panel

    výstava mých fotografií

    prosinec 2006

    internetové stránky s mými fotografiemi

    článek v místním tisku

    8, Začal jsem zapisovat venkovní teplotu ve Slaném ve 12:00 a psát si deník událostí dne.

    C

    Téma mého projektu : Mimikry a aposematismus na Madagaskaru

    D Fundraising

    – u leteckých společností náležících do SkyTeamu a společností, které uznávají zaměstnanecké slevy od ČSA mám zajištěny letenky zdarma

    - sepsal jsem si záznamník fundraisera s kontakty firem